Jak vlastně funguje městský rozpočet?

Všechny služby zadarmo?
Představte si, že by město nabídlo svým občanům bezplatný vstup do kina, divadla, na bazén, do sauny nebo na koupaliště. Asi si teď říkáte: „No jasně, sem s tím.” A co kdybych vám dodal, že bychom díky tomu divadlo, atletický stadion, rozhlednu i další budovy v majetku města nemohli opravit? Neměli bychom dost peněz na nová dětská hřiště ani na opravy chodníků. Je opravdu správné mít vše zdarma? Asi byste začali pochybovat.

„Přečtěte si článek, ve kterém vám shrnu to nejdůležitější“, píše Tomáš Hradil, starosta města.

Příjmy

Když se daří státu, tak se daří i městu…

 

Tak jako každá domácnost i město má své příjmy a výdaje. Více než polovinu našich příjmů získáváme podílem z daní. Vybírá je stát a malou část z toho rozdělí obcím. Klíč, podle kterého peníze dostáváme, upravuje zákon a říká se mu Rozpočtové určení daní. Velmi zjednodušeně: čím více máme obyvatel a čím lépe se daří české ekonomice, tím více máme příjmů. Jednou za několik let se klíč malinko upraví a dost často to pro města bývá výhodné. Naposledy na začátku minulého roku, když se zrušila superhrubá mzda. Loni jsme takto získali skoro 407 milionů korun. Zdá se to mnoho, přesto by to na fungování města nestačilo. Zdroje musíme hledat jinde. Jde třeba o příjmy z pronájmů městských bytů a nebytových prostor z prodeje pozemků (třeba investorům v průmyslové zóně nebo lidem pro stavby rodinných domů). Stát nebo kraj nám navíc přispívá na některé výdaje – například na platy menšího počtu úředníků, na provoz Domova pro seniory a na výkon některých státních agend (výkon pěstounské péče nebo sociálně právní ochranu dětí). Daří se nám získávat dotace. Loni jsme tak mohli rozjet budování kanalizace na Ježníku nebo opravit některé městské domy.

Všechno, co vyděláme, často investujeme do stejné oblasti. Příjmy ze vstupného slouží k pokrytí provozu sportovišť a kulturních zařízení. Všechny jsou i tak ztrátové. Třeba na městských lázních proděláme ročně přes osm milionů korun, na zimním stadionu čtyři. Vydělávat na nich nechceme, přesto se je snažíme modernizovat, hledat úspory, abychom se více blížili k provozní nule.

Vše co utržíme na vodném a stočném investujeme do obnovy a modernizace kanalizační a vodovodní sítě. Nájemné z bytů stačí na jejich základní opravy, ale už ne na velké rekonstrukce celých domů, které jsou čas od času potřeba. Příjmy z parkovného tvoří jen zlomek toho, co dáváme na údržbu a rozšiřování parkovišť. Poplatky za komunální odpad zdaleka nestačí na pokrytí nákladů na jeho likvidaci. To samé platí o jízdném v autobusech městské hromadné dopravy. Možná jste překvapeni, kolik služeb dotujeme z rozpočtu města, i když za ně platíte. 

Krnov pořád trápí nízké platy a městské služby by měly být cenově dostupné. Čím levnější ale budeme, tím méně peněz budeme mít na rozvoj města. To všechno není lehké vybalancovat.

Provoz

Jak náročný je provoz a údržba města?

 

V loňském roce se městu podařilo získat příjmy ve výši 708 mil. korun. Na co jsme je použili? 

Přispíváme na provoz mateřských a základních škol, školních jídelen, dále Městské knihovně, Středisku volného času, Domovu pro seniory, MIKSu (pořádá Krnovské hudební slavnosti a řadu kulturních akcí, stará se o kino, divadlo, muzeum, koncertní síň…), posíláme veřejnou finanční podporu sportovním klubům, kulturním organizacím, spolkům i sociálním službám.
Zaplatit musíme také: městskou policii, která se stará o naši bezpečnost, městskou hromadnou dopravu, likvidaci a svoz odpadů, zimní údržbu komunikací, čištění a úklid celého města, veškerou péči o zeleň, veřejné osvětlení a stovky dalších služeb.

Malou, ale významnou část z toho tvoří náklady na chod úřadu a mzdy pracovníků, kteří zajišťují ty stovky služeb městského úřadu. Na radnici pracuje téměř dvě stovky lidí a jakkoliv to může vypadat, že je to mnoho, ze srovnání s jinými českými městy vychází, že jsme velmi štíhlým úřadem.

Rozvoj

Kde vzít peníze na rozvoj?

 

Když od všech příjmů města odečtete nutné provozní výdaje, získáte jedno z nejdůležitějších čísel hospodaření města. Říká se mu provozní saldo. Jsou to peníze, které nám zůstanou na opravy, rekonstrukce a nové stavby. Tolik zkrátka máme na rozvoj. Kdyby nebylo kladné, nemohli bychom chystat nové akce. Například stavbu nových městských lázní a dostavbu nového zázemí koupaliště, rekonstrukci Sokolovny, revitalizace sídlišť (třeba E. Hakena nebo u nemocnice), zelené parkoviště před nemocnicí, prostranství před Kofola Music Clubem, rekonstrukci bývalého PRIORu, jídelnu u ZŠ Janáčkovo náměstí. Nevyšlo by ani na opravy silnic, chodníků nebo budov v majetku města. 

Dostalo se mi ekonomického vzdělání (vystudoval jsem ekonomickou fakultu na VŠB) a tak je logické, že se téma městských financí pro mě stalo zásadním. Potěšilo mě, že jsem na radnici našel podobně smýšlející lidi. Není jim lhostejný rozvoj města, rozumějí ekonomii a hlavně ji umí uvést do praxe. I díky tomu jsme rozběhli řadu velkých investičních projektů ve správné době (o tom píšu níže). Taky se nám povedlo zachránit, na rozdíl od mnoha jiných měst či krajů, veškeré uložené peníze ve Sberbance. Vedu město tak, abychom byli opravdu řádným hospodářem. Od začátku se snažíme „umravnit” provozní výdaje města tak, aby to nebylo na úkor vás – občanů. 

Věnovali jsme spoustu času jízdním řádům městské hromadné dopravy. Autobusy na některých spojích jezdily úplně prázdné, jinde zase chyběly. Díky zpětné vazbě třech stovek krnovských občanů jsme mohli linky upravit tak, aby vám více vyhovovaly (i když víme, že se nezavděčíme všem) a zároveň nedošlo k obřímu skoku v nákladech. Reálně to hrozilo.
Teď se zase snažíme výrazně zlepšit třídění odpadů, abychom i zde ušetřili. Takových aktivit za sebou máme mnoho a prudký růst provozních výdajů města se tak v posledních letech výrazně přibrzdil. Pracujeme i na příjmech. 

Investice

Investice (nejen) do budoucnosti.

 

V posledních letech se stal malý zázrak. Počet obyvatel Krnova dvakrát za sebou mírně vzrostl. Pořád ale ještě nemáme vyhráno. Když se budeme bavit o odlivu mladých lidí, všechny nás na prvním místě napadne práce a bydlení. Jenže to nestačí. Mladší generace dnes mají mnohem větší možnosti. Koupí si letenku do Barcelony za pár stovek, nemají problém cestovat po světě a pak očekávají srovnatelný standard i doma.

Mezi naše hlavní cíle patřilo výrazné zvýšení stavebního tempa města. Řada projektů se připravovala více než deset let, na účtě se hromadilo stále více peněz. Cíl se nám podařilo splnit, ale nebylo to snadné. Když jsem nastupoval na radnici, odbor investic se rozpadal. Někteří zkušení referenti odcházeli do důchodu a museli jsme jej budovat téměř od začátku. 

Jsem hrdý, že dnes máme na radnici mladý, perspektivní tým „investičáků”, kteří toho mnoho dokázali a ještě více dokážou. 

Za ty roky si prošli opravdovým peklem. Málokomu jsem nakládal tak jako jim. Výsledky se dostavily a investiční tempo vzrostlo na dvojnásobek. Dotáhli jsme řadu letitých projektů: rekonstrukci divadla, atletického stadionu, vybudovali jsme novou tribunu a zázemí na zimním stadioně, probíhá rekonstrukce Mikulášské ulice…. Tím zdaleka nekončíme. Podařilo se nám taky změnit způsob, jak sestavujeme rozpočet města a i díky tomu soutěžíme stavební akce dříve a tím mnohem výhodněji.   

Projekty

Kritici říkají: „Chystáte toho moc! Všechno skončí v šuplíku!“

 

Rozhýbejme Krnov. Na tom se před čtyřmi roky shodovalo snad celé město. Pak ale přišly dvě brzdy české i světové ekonomiky – globální pandemie a válka na Ukrajině. Nálada se obrátila a už několik měsíců slýcháme, jak bychom měli všechno zastavit. 

Kdybychom takovým hlasům naslouchali už loni a začali odkládat, dopadlo by to pro město tragicky. Ty největší stavební akce (kanalizaci na Ježníku, rekonstrukci Mikulášské ulice a školní budovy na nám. Míru pro ZUŠku) jsme vysoutěžili a zahájili jen chvíli předtím, než začalo masivní zdražování. Situace na stavebním trhu je teď dramatická a i my musíme dělat kompromisy. Přesto jsme městu ušetřili desítky milionů korun. Bylo to zásadní rozhodnutí.   

Ekonomika města vždy procházela, prochází a bude procházet hospodářskými cykly. Jednou jsi dole, jednou nahoře. Krnov bychom měli řídit koncepčně, s dlouhodobou vizí, na základě hluboké znalosti jeho hospodaření. Ne na základě emocí z novinových titulků. Dnes dokážeme bezpečně prostavět přes 200 mil. korun za rok. Pokud zohledním mnoho různých faktorů a podívám se dlouhodobější optikou, vím, že situace bude ještě příznivější.    

Když jsme u těch šuplíků. Snažíme se pracovat nejen na tempu, ale taky na kvalitě všech investičních akcí. Je to základní podmínka, aby tam nekončily. Dáváme prostor talentovaným architektům, pořádáme architektonické soutěže a zapojujeme veřejnost. Uspořádali jsme desítky veřejných projednání, chodíme do terénu, sbíráme vaše podněty. To všechno je časově náročné. Když vám některý z našich projektů představíme, nejčastěji revitalizaci veřejných prostranství, sídlišť a vnitrobloků, často se těšíte, že příští rok začneme stavět. Když se tak nestane, jste zklamaní. Ke “svatému grálu” v podobě vydaného stavebního povolení vede dlouhá a trnitá cesta. Leckdy ji sami nemáme pod kontrolou – například když v zemi vedou různé sítě (vodovody, plynovody, elektro rozvody, telekomunikační sítě…) a my s nimi potřebujeme hýbat. To pak čekáme měsíce, někdy i roky. 

Snažíme se trpělivě posouvat a dotahovat. Zavedli jsme systém řízení všech významnějších projektů, aby bylo jasné, kdo za co zodpovídá. Náročné projekty lépe koordinujeme napříč odbory a nedochází už ke zbytečným prodlevám. Přes to všechno vím, že v následujících letech už zbývá jen malý prostor pro přípravu nových velkých stavebních akcí. Budeme hlavně dokončovat a postupně realizovat velký seznam všeho, co připravujeme.   

Kdo nic nedělá, nic nezkazí.

 

Možná vám to moje povídání přijde až moc idylické. Tak jednoduché to není a i vy sami víte, že se ne všechno daří. Nebojím se psát o neúspěších. Taky jsme se dostali do slepé uličky s přípravou cyklostezky do průmyslové zóny. Dnes už víme, jak z ní ven, ale i tady utekl nějaký čas. Spustili jsme službu sdílených kol, má obrovský úspěch, v budování infrastruktury pro cyklisty (propojování cyklostezek, cyklopruhy…) jsme ale mohli být aktivnější. Konečně začínáme dávat systém opravám chodníků, komunikací a celkově městského majetku.