Skip to content

Krnov očima architektky

Naše město je historicky a také architektonicky velmi zajímavé. Máme zde spoustu úžasných míst, již léta čekajících na rozvoj svého potenciálu. Rádi bychom upravovali nejen místa bolestivá a nutná k rekonstrukci, ale také podchytili a rozvíjeli místa kvalitní. Krnov si zaslouží řešit veřejný prostor koncepčněji, než tomu bylo doposud.

Velice cennými místy jsou nejen dominanty Cvilín, Ježník a historické centrum města, ale především břehy obou našich řek a jejich soutok. Lepší přístupnost a využitelnost obou řek pro občany je velkou výzvou a během na dlouhou trať. Začít se ale někdy musí. Čeká nás velké sousto, kterým bude zacelování jizev po výstavbě obchvatu. Důležité bude obnovit tradiční rekreačně odpočinkový prostor kolem něj. Jednou z dalších zajímavých možností je v této oblasti vytvořit českopolskou cyklostezku v místech bývalé železniční tratě.

Letos si 7. října připomeneme 80. let od úmrtí významného architekta Leopolda Bauera, krnovského rodáka. Bohužel se od jeho dob v Krnově mnoho architektonicky kvalitních staveb nepostavilo. Je velká škoda, že nemůžeme se ctí a hrdě představovat jeho krnovské stavby v tom nejlepším světle. Daří se renovovat „jeho“ Střelecký dům (nyní SVČ Krnov), ale např. Sokolovnou, kulturní památkou s areálem v jejím bezprostředním okolí se zrovna chlubit nemůžeme. Aktuálně se plánuje obnova alespoň části celého areálu, ale bohužel chybí vůle řešit celkový koncept lokality, spočívající v bezpečném propojení všech sportovišť s okolím.

Krnov by přitom mohl využívat kvalit svých rodáků i v současnosti. Pochází odtud mnoho skvělých architektů, kteří staví po celé republice a jsou také velmi úspěšnými účastníky architektonických soutěží. Ve svém rodném městě jim prostor paradoxně věnován nebyl. Doufám, že se někdy dočkáme zajímavých staveb i řešení veřejných prostranství např. od Adama Halíře (studio Projektil), Zdeňka a Evy Eichler (ea-architekti), Roberta Damce (Robust), Ondřeje Volného (Skvadra) a dalších.

Velmi často se s veřejným prostorem v Krnově nakládá bez širší debaty s obyvateli či bez jejich většího zapojení. Postrádám především diskuzi napříč profesemi, s dotčenými lidmi a spolky. Obyvatelé města se mnohdy dozvídají o realizacích až v jejich průběhu nebo v době, kdy již nelze na návrhu mnoho měnit. Takto se již nadále s naším okolím nakládat nemůže!

Dlouhá léta neexistovala v Krnově funkce městského architekta, což mělo určitý vliv na absenci koncepčních řešení. To se pochopitelně odrazilo na kvalitě veřejného prostoru, většími realizacemi počínaje, drobnými detaily konče. V současnosti se podařilo tuto funkci opět zřídit a městským architektem se stal pan. Ing. arch. Lubomír Dehner. Jeho práce se ale naplno pozitivně projeví až v dalších letech, pokud jeho odbornosti bude vedení města dobře využívat. Mnoho současných, či již rozplánovaných akcí ve veřejném prostranství je v běhu a není již možné do nich adekvátně zasahovat.

Po mnoha letech se vedení města rozhodlo vypsat architektonickou soutěž. Tento krok vnímám velmi pozitivně! Bohužel, vybrané téma je natolik komplikované a především s veřejností nediskutované, že se obávám výsledku.

Hned první architektonickou soutěží v Krnově řešit náměstí, je jako nechat začínajícího chirurga transplantovat srdce. Takhle se hazardovat přece nemá! Musíme se naučit s architektonickými soutěžemi pracovat, vysvětlovat jejich potenciál občanům a umět je precizně připravit.

Tato soutěž může mít ve finále opačný efekt, a to nevoli vůči jakýmkoli architektonickým soutěžím s tím, že jde o mrhání penězi. Jakákoli neuvážená úprava hlavního náměstí, může být pro veřejnost rozbuškou. Již nyní se objevuje mnoho připomínek, zda vůbec a jakým způsobem prostor upravit (zastavět/nezastavět apod.). Vzhledem k zadaným podmínkám soutěže se také obávám malého množství účastníků, ze kterých se bude těžko vybírat kvalitní návrh. Pokud by se vypsala architektonická soutěž s mnohem konkrétnějším zadáním (nové městské lázně, propojení sportovního areálu s centrem města, vyhořelá dezinatura=muzeum, obnova okolí koncertní síně, úprava břehů řek pro sport a rekreaci), účast a kvalita návrhů by byla jistě pestřejší.

Vítězný návrh v tomto případě bude mezi lidmi vždy důležitým tématem a troufám si říci, že vyvolá nejednu bouřlivou debatu, plnou negativních reakcí. K realizaci proto nemusí nikdy dojít. Těsně před uzávěrkou novin město zveřejnilo výsledky architektonické soutěže a mé obavy se naplňují.

Skvělou zprávou pro mne byl také návrh na úpravu okolí koncertní síně Sv. Ducha. Bohužel mé nadšení po jeho prostudování opět pohaslo. Studie pracuje s úžasným, historickým potenciálem, který by si zasloužil architektonické zpracování víc, než náměstí. Většina dotčených pozemků je v soukromých rukou a proto zde nejspíš studii, která byla městem zveřejněna, z velké části financoval právě vlastník pozemku. Ten si také vybíral zhotovitele a pochopitelně zde nejspíš vyhrála cenová nabídka za dílo. Proč by mělo právě vedení města realizovat bohulibý návrh soukromého investora? Dokud nejsou vyřešeny majetkové stránky věci, nemělo by město dále pokračovat v přípravách realizace. Je skvělé, že nejen radní myslí na zvelebování veřejných prostranství ale pracovat tímto způsobem je pro mne neakceptovatelné. Výsledný návrh bohužel neodpovídá současným trendům a postrádá nejen nadčasovost ale také praktičnost. Je zde patrná absence spolupráce s kvalitními architekty i architekty zahradními.

Pozitivní je rozhodnutí výstavby nových městských lázní v blízkosti koupaliště. Takto snad v budoucnu vznikne příjemný, sportovně rekreační areál (i když v blízkosti obchvatu). Nesmíme ale opomenout řešení současné budovy, kterou bych rozhodně doporučovala zachovat a najít pro ni vhodné využití. Mohlo by se zde umístit např. horolezecké, parkourové, gymnastické, skateové či jiné sportovní centrum, které by Krnov podobnou náplní obohatil.

I když si to nemusíme uvědomovat, je na řadě příkladů prokázáno, že kvalita veřejného prostoru a příjemné prostředí v našem bezprostředním okolí v nás podvědomě vyvolává lepší pocity. Nemělo by nám být proto jedno, jakým způsobem s ním zastupitelé svými rozhodnutími nakládají. Byla bych moc ráda, kdyby do řešení našeho okolí začalo město zapojovat více obyvatel a zájmových skupin aneb více hlav více ví.

Ani sebelepší architekt totiž nedokáže vytvořit kvalitní dílo bez dlouhé diskuze s klientem. To platí pro všechny návrhy drobných staveb i velkých částí měst. Samozřejmě není možné vyhovět všem. Pouze debatami lze dojít k ideálnímu řešení. Z diskuzí na konkrétních místech města by měla vzejít co nejlepší zadání pro architektonické soutěže. Ty jsou vždy větší zárukou kvalitního a nadčasového řešení. Případně bychom měli dokázat oslovovat renomované architekty, kteří svými realizacemi již dokázali předvést kvalitu své práce.

Máme v Krnově mnoho příležitostí, jak si město pro život udělat lepším.
Pomozte nám všem a pojďte do toho s námi!

Zuzana Matelová
architektka

Back To Top